Prevence vyhoření

Syndrom vyhoření se nejčastěji objevuje u osob pracujících s jinými osobami. Pedagogičtí pracovníci tak mohou být ohroženou skupinou.

Vyhoření je typický citovým a mentálním vyčerpáním po dlouhodobém stresu, provázený ztrátou smyslu své práce. Projevuje se také nesoustředěním, popudlivostí, nechutí k práci, konfliktností, problémy se spánkem a přijímáním potravy, celkovou únavou. Syndrom vyhoření často střídá přílišné počáteční nadšení, neschopnost říkat ne na další a další úkoly, workoholismus, perfekcionismus, špatná organizace času apod.

Syndromu vyhoření lze preventivně předcházet především budováním kvalitních mezilidských vztahů, plnohodnotným příjemným trávením volného času, pěstováním osobních zálib, asertivní schopností říkat ne, uspořádáním životních hodnot a priorit. Na pracovišti pak například supervizemi, celoživotním vzděláváním a v neposlední řadě uměřeným množstvím práce dle aktuálních schopností a možností jednotlivce.

Kontakty